Publikováno

Kontrola a ochrana šablon (témat)

– „Sucuri Security“:https://wordpress.org/plugins/sucuri-scanner/
– „BulletProof Security“:http://wordpress.org/extend/plugins/bulletproof-security/
– „ServerBuddy“:http://pluginbuddy.com/serverbuddy-check-hosting-quality-security-issues-more/
– „AntiVirus“:http://wordpress.org/extend/plugins/antivirus/
– „Exploit Scanner“:http://wordpress.org/extend/plugins/exploit-scanner/
– „Health Check“:http://wordpress.org/extend/plugins/health-check/
– „Secure WordPress“:http://wordpress.org/extend/plugins/secure-wordpress/
– „TAC (Theme Authenticity Checker)“:http://wordpress.org/extend/plugins/tac/
– „Theme Check“:http://wordpress.org/extend/plugins/theme-check/
– „Ultimate Security Check“:http://wordpress.org/extend/plugins/ultimate-security-check/
– „WordPress File Monitor“:http://wordpress.org/extend/plugins/wordpress-file-monitor/
– „WP Security Scan“:http://wordpress.org/extend/plugins/wp-security-scan/
– „WP-ServerInfo“:http://wordpress.org/extend/plugins/wp-serverinfo/

Zdroj: „WordPress Theme Malware Prevention and Protection“:http://wordcastnet.com/news/2010/12/11/wordpress-theme-malware-prevention-and-protection.html

„Aktualizace hashtagů“:https://github.com/philipjohn/exploit-scanner-hashes pro plugin *Exploit Scanner* a „jak je implementovat“:http://west-penwith.org.uk/blog/archives/2100.

Související článek: „Anatomy of a Theme Malware“:http://ottopress.com/2010/anatomy-of-a-theme-malware/

„Ottův dekodér enkryptovaného textu“:http://ottodestruct.com/decoder.php a „ještě jeden podobný“:http://ottodestruct.com/decoder2.php od stejného autora.

Publikováno

Dokonalý překlad počtu komentářů ve WordPress šabloně

Při překladu WordPress šablony narazíme na problém, jak se vypořádat se skloňováním slova “komentář” při zobrazení počtu komentářů. Oproti angličtině má totiž čeština o jeden možný tvar víc.

Tam kde si angličtina vystačí s No comments, one comment a more comments potřebuje čeština tyto tvatry: “Žádný komentář”, “1 komentář”, “2 komentáře”, “5 komentářů”.

Problém je právě s těmi dvěma komentáři. Způsobů jak tento problém při překladu obejít je jistě více. Já vám představím dva. Jeden je opravdu obezličkou, druhý je propracovanější.

Chytrý překlad

Pro překlad počtu komentářů nám slouží parametry funkce comments_popup_link(). Využití této funkce použité v defaultní šabloně WordPress 2.9:

comments_popup_link('No Comments »', '1 Comment »', '% Comments »');

Jak je vidět, můžeme napřekládat bez problému zobrazení pro žádný komentář i jeden komentář, ale poté máme problém s 2,3,4 a nebo více komentáři. Zvolíme ‘% komentářů” nebo ‘% komentáře’? Ani jedna volba není ta správná. Po troše přemýšlení můžeme naše dilema vyřešit dvojtečkou.

comments_popup_link('Žádné komentáře »', '1 Komentář »', 'Komentářů: % »');

Jednoduché, ovšem těžko říct, jak moc elegantní řešení to je.

Využití hooku

Při tomto řešení využijeme toho, že funkce comments_number() zpřístupňuje hook comments_number. Na tento hook pověsíme vlastní funkci, přidávající hodnotu pro počet komentářů v rozpětí od 2 do 4, včetně krajních hodnot.

Stačí vložit následující kód do souboru functions.php:

function czech_comments_number($output, $number){
	if ( $number > 1 && $number <= 4)
		$output = str_replace('%', number_format_i18n($number), '% Komentáře');
	return $output;
 
}
 
add_action('comments_number', 'czech_comments_number', 10, 2);

A to poté bude fungovat v kombinaci s voláním funkce commnets_popup_link() z vaší šablony, kde si napřekládáte text pro počet komentářů 0, 1 a více jak 4:

comments_popup_link('Žádné komentáře »', '1 komentář »', '% komentářů »');

Je možné, že naše šablona někde využívá funkci comments_number() přímo, v tom případě i ji budem volat se tejnými parametry jako funci comments_popup_link a i tato funkce vrátí kýžený výsledek.

Reference:

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/comments_popup_link

http://core.trac.wordpress.org/browser/tags/3.0.3/wp-includes/comment-template.php

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/comments_number

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/add_action

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/apply_filters

Publikováno

Jak na zašifrované footer.php (a jiné části) šablony

Poslední dobou se rozmáhá šifrování nejrůznějších částí WordPress šablon. V některých případech jde o primitivní ochranu před mazáním copyrightu, v jiných je tento způsob využíván ke vkládání škodlivého kódu do stránky.

Zašifrovat lze totiž jak pouhé html tagy, tak také php funkce, které se ovšem vykonají. A pakliže tato funkce dělá něco nekalého a nemá žádný výstup, nikdy se to nemusíme dozvědět. Dbejte tedy zvýšené opatrnosti u takovýchto šablon. Spouštění cizího kódu na vašem serveru může být velmi nebezpečné.

Šifrovaný kód může vypadat třeba takto:

eval(base64_decode('Pz4gICAgICAgICAgICAgDQogICAgICAgIDwvZGl2Pg0KICAgIDwvZGl2Pg0KDQoJPGRpdiBpZD0iYm9keV9yaWdodCI+PGEgaHJlZj0iaHR0cDovL2VtYWlsbWFya2V0aW5ncHJvLm9yZy8iIHRpdGxlPSJFbWFpbCBtYXJrZXRpbmcgc29mdHdhcmUiPkVtYWlsIG1hcmtldGluZyBzb2Z0d2FyZTwvYT48P3BocCBlbmRpZjsgPz4NCjwvYj4NCgkJPC9wPg0KICAgIDwvZGl2Pg0KICAgICAgIA0KPC9kaXY+DQogPD8='));

Pokud si tedy šifrovanou část šablony chcete prohlédnout v plné její kráse, a případně poté nakopírovat do souboru footer.php nešifrovaně, existuje velmi snadná úprava šifrovaného kódu, která vám to umožní.

  1. V libovolném editoru (klidně i v tom zabudovaném ve WordPressu) si otevřete soubor, jehož obsah je šifrovaný (může to být footer.php, případně sidebar.php, ale i jiné).
  2. Vyhledejte řádek, kde je šifrovaný obsah.
  3. Doplňte před a za tento řádek html komentáře označující začátek a konec šifrovaného výpisu pro lepší pozdější orientaci.
  4. Nahraďte php funkci eval funkcí echo

Úpravy ilustruje následující kód:

<!-- začátek šifrovaného výpisu -->
<?php echo(base64_decode('Pz4gICAgICAgICAgICAgDQogICAgICAgIDwvZGl2Pg0KICAgIDwvZGl2Pg0KDQoJPGRpdiBpZD0iYm9keV9yaWdodCI+PGEgaHJlZj0iaHR0cDovL2VtYWlsbWFya2V0aW5ncHJvLm9yZy8iIHRpdGxlPSJFbWFpbCBtYXJrZXRpbmcgc29mdHdhcmUiPkVtYWlsIG1hcmtldGluZyBzb2Z0d2FyZTwvYT48P3BocCBlbmRpZjsgPz4NCjwvYj4NCgkJPC9wPg0KICAgIDwvZGl2Pg0KICAgICAgIA0KPC9kaXY+DQogPD8='));
?>
<!-- konec šifrovaného výpisu -->

Pakliže si takto soubor upravíte a znovu načtete v prohlížeči vaší stránku, můžete si nyní prohlédnout zdrojový kód, kde budete mít mezi výše uvedenými komentáři dekódovaný výpis toho, co se odehrávalo šifrovaně. PHP funkce se po této úpravě již nevykonávají, proto nemusíte mít o své bezpečí strach.

Obsah si můžete, jak jsem již zmínil, nakopírovat zpět do svého souboru s tím, že funkci echo (bývalou eval) smažete, nebo aspoň zakomentujete.

Obecně je ale lepší se poohlédnout po šabloně, která před vámi nic neskrývá. Jestliže jste dokázali odhalit jedno šifrované místo (protože jste chtěli něco upravit a ono to nešlo), může se někde jinde ukrývat další. A je dobré tedy, pokud se této šablony nehodláte vzdát, pečlivě prohlédnout všechny soubory šablony a případná šifrovaná místa odstranit a analyzovat spouštěný kód, jestli neskrývá něco nekalého.

Vůbec nejlepší je nestahovat WordPress šablony z nějakých pochybných diskusních fór. A to ani za předpokladu, že vám zdarma nabízejí šablonu, kterou jiný server prodává. Slušnou sbírku šablon zdarma pro vás má i oficiální server wordpress.org.

Reference:

http://cz.php.net/manual/en/function.eval.php

http://wordpress.org/extend/themes/

Publikováno

Nastavení počtu revizí a smazání revizí příspěvků

**Delete-Revision**
„http://wordpress.org/extend/plugins/delete-revision/“:http://wordpress.org/extend/plugins/delete-revision/

V *Nastavení > Delete-Revision > Check Redundant Revision* pak lze vymazat zbytečné revize.

**Revision Control**
„http://wordpress.org/extend/plugins/revision-control“:http://wordpress.org/extend/plugins/revision-control

**Optimize Database after Deleting Revisions**
„http://wordpress.org/plugins/rvg-optimize-database/“:http://wordpress.org/plugins/rvg-optimize-database/

One Click WordPress Database Cleaner / Optimizer.

**Řešení bez použití pluginů:**

v souboru wp-config.php možno nastavit
/—code php
// vypne revize
define(‚WP_POST_REVISIONS‘, false );

// ukládá jen definovaný počet revizí
define(‚WP_POST_REVISIONS‘, 2);

// nastaví interval ukládání ve vteřinách
define(‚AUTOSAVE_INTERVAL‘, 60 );
\—

**PHP skript pro hromadné smazání všech revizí :**

/—code php

\—

**Ev. v Myadminu jen SQL příkazem :**

/—code php
DELETE FROM wp_posts WHERE post_type=’revision‘
\—

Publikováno

Bezpečné vytváření vlastních funkcí ve functions.php

aneb

**Fatal error: Cannot redeclare function() in /somefile.php on line 1**

Při vytváření vlastních funkcí pro vaši šablonu, zvláště pak, pokud se snažíte vytvořit odvozenou šablonu, anglicky child theme, můžete na výše zmíněnou chybu narazit.
Znamená to jediné, funkce, kterou jste pro svou šablonu vytvořili, již existuje. Takže buď se snažíte vytvořit funkci s názvem, který nějaká nativní PHP či WordPress funkce již využívá, nebo je vytvořena uživatelem právě v souboru functions.php vaší šablony, nebo šablony, kterou využíváte pro svou odvozenou šablonu.

Publikováno

Integrace Google Analytics

Pro integraci kódu Google analytics existuje „celá řada pluginů“:http://wordpress.org/extend/plugins/tags/google-analytics, nicméně čím méně pluginů je nainstalováno, tím lépe (rychlost, zabezpečení). Dobré řešení je proto vložit kód GA přímo do souboru **functions.php** (Vzhled > Upravit soubory)

/—code php
// Google Analytics Tracking Code
function add_google_analytics() {
?>


Publikováno

Jak vytvořit vlastní (odvozenou) šablonu (child theme)

Snad každý, kdo si nainstaluje WordPress se dřív nebo později pokusí udělat do šablony nějaký zásah. Ovšem nikdy nezasahujte do defaultní šablony (u WordPressu 3.0 a vyšším jde o šablony Twenty Ten v adresáři twentyten). V případě problémů tak budete mít jistotu, že máte šablonu, na kterou můžete přepnou a mít aspoň základní funkční web.

Pro jednodušší úpravy si vytvořte odvozenou šablonu ( Child theme)

V adresáři /wp-content/themes se při defaultní instalaci bez dodatečných šablon nachází jen adresář twentyten s defaultní šablonou. Na této úrovni si vytvořte nový adresář (složku) s názvem vlatní šablony. Třeba “sablona” (vyvarujte se háčkům a čárkám, pro jistotu).

style.css je základ, víc nic nepotřebujete

K vytvoření vlastní odvozené šablony vám stačí jeden jediný soubor v této složce. A sice soubor s názvem “style.css” (malým písmem).

Do tohoto souboru vložíte následující kód:

/*
Theme Name: Šablona
Theme URI: http: //priklad.cz/
Description: Vlastní šablona odvozená od Twenty Ten
Author: Vaše jméno
Author URI: http: //vase-homepage.cz
Template: twentyten
Version:  0.1.0
*/

Theme name je název vaší šablony, ten si zvolte libovolný (pakliže ste si vytvářeli vlastní šablonu z dříve modifikované šablony, přjemenujte si ji tak, aby název byl odlišný od “Twenty Ten”)
Theme URI je adresa vašeho tématu, pokud byste jej třeba někde propagovali a udělali pro něj vlastní webovou stránku, tak zde by byla adresa této propagační stránky. Někdy se také uvádí stránka pro kterou je šablona dělána
Description je popis tématu. Čím bylo inspirováno a podobně
Author: vaše jméno, vašich 15 vteřin slávy ;)
Author URI: pakliže máte nějakou vlastní webovou stránku, šup sem s ní :)
Template: jediný povinný řádek, který nelze vynechat. Musí obsahovat adresář ve kterém je šablona od které je ta vaše odvozena. Pozor, tato položka je case-sensitive (čili je rozdíl mei malými a velkými písmeny)
Version: verze vaší šablony. Buď rovnout 1.0 nebo raději opatrně začněte s 0.1 :)

Opravdu si dejte pozor na položku Template. Ověřte, jestli máte správný název adresáže původní šablony a jestli tato šablona v daném adresáři skutečně je. Pakliže třeba s šablonou nějak manipulujete, může se stát, že šablonu nakopírujete o úroveň níže ( wp-content/themes/twentyten/twentyten ) a pak vám odvozená šablona nebude fungovat.

Dále do souboru style.css patří ještě jeden řádek. A sice tento:

@import url("../twentyten/style.css");

Kde namísto twentyten uvedete stejnou hodnotu, jako u parametru Template. Proč vkládáme tento řádek? Inu proto, že soubor style.css odvozené šablony úplně nahrazuje ten ze šablony původní.Čili, pakliže byste tento řádek nevložili, z původní šablony by se nenahrály vůbec žádné css styly. A to dost pravděpodobně nechcete.

Po tomto řádku již můžete vesele vkládat vlastní styly. Pro orientaci je ještě dobré připomenout, že css má tu vlastnost, že později definované styly přepisují ty dříve uvedené. Tedy, pokud změníte barvu nadpisů h2 v tomto souboru, nepoužije se hodnota nadefinovaná v css původní šablony, i když je celý jeho obsah, díky výše uvedenému řádku, namportován.

functions.php na rozšíření funkcionality

Vedle souboru style.css, který je základním kamenem každé šablony, má spefické vlastnosti ještě soubor functions.php. Jde o soubor, ve kterém uživatel může rozšiřovat funkcionalitu šablony o vlasní funkce. Může si vytvořit vlastní funkce prakticky na cokoli. Mnohé tipy na to co a jak udělat spoléhají právě na tento soubor.

To, co byste měli vědět je to, že tento soubor nepřepisuje soubor functions.php původní šablony, ale načítá se spolu s ním. Přesněji řečeno těsně před ním. Lze tedy nelze takto redeklarovat funkce uvedené v původní šabloně, ale je možné je ve vaší odvozené šabloně bez dalšího užít.

Další soubory odvozené šablony

Tyto dva soubory vám již bohatě stačí k proměně vzhledu a funkcionality šablony. Ovšem můžete chtít také změnit způsob výpisu zobrazení článku, nebo stránky, kategorie či rovnou úvodní stránky. I toto odvozená šablona zvládne. Pakliže adresář odvozené šablony obsahuje nějaký soubor (vyjma style.css a functions.css), který je také v původní šabloně, použije se namísto původního ten, který je obsažený v odvozené šabloně. A pakliže soubor, který by se normálně použil v odvozené šabloně naopak není, použije se ten, který je v šabloně původní. A to je přeci geniální, nemusíte myslet na všechny soubory a jen si měnit to, co přesně potřebujete.

Takže když budete chtít upravit výpis článku, jednoduše si do adresáře své odvozené šablony nakopírujete soubor single.php z původní šablony a začnete editovat. Nic víc, nic míň.

Ještě zde pro vás uvedu jeden velmi důležitý diagram. Ten ukazuje jak WordPress vybírá soubory pro zobrazení konkrétní stránky (příspěvku, rubriky, stránky, stránky s výsledkama hledání a podobně). Všimněte si, že vše má fallback na index.php. Čili, pokud vaše původní šablona některý ze souborů, který byste chtěli editovat nemá, vezměte druhý či třetí, a tak dále, v pořadí, pokud existuje, a pakliže ne, vždy můžete sáhnout po index.php a ten přejmenovat na vámi požadovaný soubor (single.php, page.php, category.php, search.php a tak dále a tak dále).

Zdroj: http://www.wp-tricks.co.il/

Co dělat, když už jste do defaultní šablony zasáhli? Jak z takové šablony udělat odvozenou?

To se stává často. Ale i toto má své řešení. Stáhněte si znovu vaší instalaci WordPressu (anglicky: http://wordpress.org/, nebo česky: http://cs.wordpress.org/), rozbalte archív a v adresáři wp-content/themes uvidítě původní šablonu. Adresář s šablonou přejmenujte na twentyten2 a nakopírujte jej do vaší instalace na serveru do složky wp-content/themes. V administraci aktivujte tuto staronovou šablonu. Bude mít stejný název, ale v šedivém obdélníčku následujícím za větou: “Všechny soubory této šablony jsou uloženy v” uvidíte “themes/twentyten2″.

Poté můžete již přejmenovat adresář vaší šablony (z twentyten) na vlastní název a změnit název šablony v souboru style.css (řádek Theme name). Nyní musíte v administraci opět aktivovat tuto vaší šablonu (již se bude zobrazovat  pod vaším jménem). Po její úspěšné aktivaci přejmenujte adresář “twentyten2″ na “twentyten”. Tím umožníte budoucí aktualizaci této šablony v novějších verzích WordPressu.

No a nyní již zpět k vaší odvozené šabloně. Do souboru style.css přidejte řádek “Template: twentyten”. Samozřejmě můžete veškerý další obsah souboru style.css smazat a nahradit jej importovacím řádkem. Dalším důležitým krokem je smazání všech funkcí v souboru functions.php (pakliže neobsahuje nějaké vámi definované, ty můžete zachovat). No a poté už můžete mazat všechny soubory, které jste doposud neupravili. Pakliže ste neupravovali soubor 404.php a víte, že jej upravovat ani nebudete, klidně jej smažte. Obdobně pro všechny soubory, které jste neupravovali, ani upravat chtít nebudete.

A kde je nějaká výhoda odvozených šablon?

Možná se ptáte, proč podstupovat toto martýrium a proč si rovnou nenakopírovat celý adresář twentyten do vlastního názvu a nepřepsat název šablony ve style.css a mít tak již kompletní šablonu a neupravovat ji komplet?

Odvozené šablony vám umožní bezpečný upgrade vaší původní šablony. Pakliže budoucí verze WordPressu upgraduje šablonu Twenty Ten, bude vaše odvozená šablona čerpat upgradovaný soubor functions.php, upgradovaný index.php (pakliže nemáte vlastní) a také upgradovaný style.css. Totéž platí o šabloně, kterou si někde koupíte a její autor vydá další, třeba opravnou, verzi. Můžete si poté upgradovat původní šablonu bez toho, anižbyste přišli o své úpravy. Jde tedy především o bezpečnou úpravu šablon.

Reference:

http://codex.wordpress.org/Child_Themes

http://codex.wordpress.org/Template_Hierarchy

Publikováno

Vlastní Walker pro vaše šablony

WordPress Funkce na procházení více položek, wp_nav_menu, wp_list_categories, wp_list_pages, wp_list_comments a další, mají mezi svými parametry také jeden, který je, a často i zůstává, pro uživatele tak trochu zahalen tajemstvím. Jde o parametr “walker”.

Jako modelovou, pro tento článek, jsem si vybral funkci wp_list_categories(), která prochází kategorie a ty posléze, dle v parametrech předaných pravidel, vypisuje, ale také třeba jen vrací (pomocí parametru echo). Skrce parametry této funkce můžeme změnit kde co. Můžeme nechat vypsat i prázdné kategorie, můžeme ovlivnit pořadí výpisu, to, jestli se kategorie vypíší jako seznam nebo ne, jestli zobrazíme počet příspěvků v kategorii a tak dále a tak dále.

Tvůrci WordPressu se nám snažili případnou editaci co možná nejvíc zpříjemnit. Ovšem někdy ani tato široká škála možností nestačí a tvůrce si s parametry nevystačí. V tom případě přichází na řadu vytváření vlastního Walkeru.

Jaké Walkery jsou ve WordPressu dostupné

Walker je třída, jenž zajišťuje procházení více položek a jejich výpis či vracení do proměnné. Všechny WordPress Walkery (Walker_Comment, Walker_CategoryDropdown, Walker_PageDropdown, Walker_Page, Walker_Category, Walker_nav_menu) jsou odvozené od původní třídy Walker, kterou rozšiřují (extends) o nové funkce.
Walkery Walker_Category, Walker_Page, Walker_PageDropdown a Walker_CategoryDropdown jsou umístěny v souboru wp-includes/classes.php. Walker_Comment je v souboru wp-includes/comment-template.php a Walker_nav_menu je v souboru wp-includes/nav-menu-template.php.

Poznámka: Pro potřeby administrace existují ještě další Walkery a jsou definované v souborech wp-admin/includes/template.php (Walker_Category_Checklist) a wp-admin/includes/nav-menu.php (Walker_Nav_Menu_Edit, Walker_Nav_Menu_Checklist). Z nich můžete čerpat inspiraci pro vaše úpravy walkerů.

Vytváříme vlastní Walker

Pakliže chceme takový Walker modifikovat, musíme si vytvořit nový, který bude rozšiřovat (extend) již nějaký existující. A to buď původní Walker, nebo již nějaký, který jej rozšiřuje (extends). Jak na to.

V souboru functions.php naší šablony (pakliže jej vaše šablona ještě nemá, klidně jej vytvořte) vytvoříme novou třídu (class), která bude rozšiřovat (extends) nějaký Walker. Jak jsem psal, budeme se zde modelově zabývat rošiřováním Walkeru funkce wp_list_categories(). Tento Walker je definován v souboru wp-includes/classes.php na řádku 1283

Tato třída definuje 4 funkce, a sice: start_lvl, end_lvl, start_el a end_el. Funkce start_lvl se volá, když některá kategorie má subkategorie a tyto se mají vypsat hierarchicky, end_lvl se zas vykoná když se dojde za poslední položku hierarchicky vypsané subkategorie, start_el se volá vždy, když se zpracovává nová položka, a end_el, když se ukončilo zpracování každé položky.

Když budeme chtít například upravit způsob výpisu jednotlivých položek bude nám stačit, když námi nově vytvořená třída bude definovat jen funkci start_el. Nic víc není třeba. Samozřejmě je možné, upravovat více, nebo dokonce všechny funkce.

Čili v souboru functions.php si nadefinujeme novou třídu rozšiřující Walker_Category.

class Vlastni_Walker extends Walker_Category {
...
}

A do této třídy si můžeme nakopírovat funkce, které chceme upravit.

class Vlastni_Walker extends Walker_Category {
function start_el(&amp;$output, $page, $depth, $args, $current_page) {
		if ( $depth )
			$indent = str_repeat("\t", $depth);
		else
			$indent = '';
 
		extract($args, EXTR_SKIP);
		$css_class = array('page_item', 'page-item-'.$page-&gt;ID);
		if ( !empty($current_page) ) {
			$_current_page = get_page( $current_page );
			if ( isset($_current_page-&gt;ancestors) &amp;&amp; in_array($page-&gt;ID, (array) $_current_page-&gt;ancestors) )
				$css_class[] = 'current_page_ancestor';
			if ( $page-&gt;ID == $current_page )
				$css_class[] = 'current_page_item';
			elseif ( $_current_page &amp;&amp; $page-&gt;ID == $_current_page-&gt;post_parent )
				$css_class[] = 'current_page_parent';
		} elseif ( $page-&gt;ID == get_option('page_for_posts') ) {
			$css_class[] = 'current_page_parent';
		}
 
		$css_class = implode(' ', apply_filters('page_css_class', $css_class, $page));
 
		$output .= $indent . '
 
	<li class="' . $css_class . '"><a title="' . esc_attr( wp_strip_all_tags( apply_filters( 'the_title', $page-&gt;post_title, $page-&gt;ID ) ) ) . '" href="' . get_page_link($page-&gt;ID) . '">' . $link_before . apply_filters( 'the_title', $page-&gt;post_title, $page-&gt;ID ) . $link_after . '</a>';
 
		if ( !empty($show_date) ) {
			if ( 'modified' == $show_date )
				$time = $page-&gt;post_modified;
			else
				$time = $page-&gt;post_date;
 
			$output .= " " . mysql2date($date_format, $time);
		}
	}
}</li>

A můžeme se pustit do upravování. Provádět si můžeme prakticky cokoli. Když budeme s úpravami hotovi a spokojeni, stačí již jen zavolat funkci wp_list_categories() s patřičným parametrem.

1

wp_list_categories( array( 'walker' => new Vlastni_Walker() ) );

Samozřejmě můžeme redefinovat také všechny funkce, která třída Walker_Category dědí od původní třídy Walker. Tato třída je definována opět v souboru wp-include/classes.php, tentokráte na řádku 742. Jde o funkce, kromě těch čtyrech již zmíněných, display_element(), walk(), paged_walk(), get_number_of_root_elements() a unset_children().

Publikováno

Jak upravit výstup funkce wp_head()

funkce wp_head() slouží ke spouštění akcí (actions), které musí být vykonány v hlavičce. Jde například o generování odkazů na styly pluginů. Bez této funkce by pluginy neměly šanci do hlavičky svůj kód procpat a nutily by, při instalaci, uživatele k úpravě hlavičky.

Samozřejmě je tato funkce také využívána wordpressem samotným ke generování kódu, který využívá. Někdy je tento kód užitečný a žádoucí, jindy ne. Když shledáte, že kód žádnoucí není, což je možné říci například o meta tagu “generator”, který komukoli bez skupulí oznámí verzi wodpressu. Toho pak může například využít potencionální útočník.

Pakliže chcete některé informace, které hlavička generuje odstranit, máte v zásadě dvě možnosti. Buď použít plugin, nebo přidat pár řádků kódu do functions.php.

Plugin Clean up wp_head

Řešením tohoto problému se zabývá plugin Clean up wp_head. Ke stažení zde: http://wordpress.org/extend/plugins/clean-up-wp-head/

Po nainstalování vám v sekci “Nastavení” přibude položka “Clean up wp_head”, kde si již jednoduchým zaškrtáváním navolíte co zobrazit a co ne.

Řešení skrze functions.php

Pakliže nejste fanouškem pluginů, máte omezené zdroje (php memory limit), chcete nastavení mít zakomponované přímo v šabloně pro snadný přenost na jiné servery a nebo k tomu máte jakýkoli jiný důvod, můžete využít úpravy souboru functions.php v adresáři vaší wordpress šablony. Pakliže vaše šablona tento soubor nemá, jednoduše jej vytvořte.

Příprava

K odstraňování zobrazených souborů využijeme funkci remove_action(). Seznam akcí, přiřazených funkci wp_head() je k nahlédnutí v souboru wp-includes/default-filters.php. Zde uvádím upravený výpis části tohoto souboru (odstranil jsem z posloupnosti řádky, které pro další výklad nejsou důležité):

add_action( 'wp_head',             'wp_enqueue_scripts',            1     );
add_action( 'wp_head',             'feed_links',                    2     );
add_action( 'wp_head',             'feed_links_extra',              3     );
add_action( 'wp_head',             'rsd_link'                             );
add_action( 'wp_head',             'wlwmanifest_link'                     );
add_action( 'wp_head',             'index_rel_link'                       );
add_action( 'wp_head',             'parent_post_rel_link',          10, 0 );
add_action( 'wp_head',             'start_post_rel_link',           10, 0 );
add_action( 'wp_head',             'adjacent_posts_rel_link_wp_head', 10, 0 );
add_action( 'wp_head',             'locale_stylesheet'                    );
add_action( 'wp_head',             'noindex',                       1     );
add_action( 'wp_head',             'wp_print_styles',               8     );
add_action( 'wp_head',             'wp_print_head_scripts',         9     );
add_action( 'wp_head',             'wp_generator'                         );
add_action( 'wp_head',             'rel_canonical'                        );
add_action( 'wp_head',             'wp_shortlink_wp_head',          10, 0 );

Snad jen pro úplnost dodám, že add_action má jako první parametr funkci, na kterou se má nová funkce pověsit (hook) (viz seznam takových funkcí ), poté název funkce, která se má pověsit (hook), poté prioritu nově přidávané funkce a počet parametrů funkce. To abyste se dokázali v kódu vyznat.

Samotné odstraňování

Když už víme, co všechno je na funkci wp_head pověšené (hooked), můžeme začít s odstraňováním toho, co nechceme zobrazovat.

K tomu nám, jak již bylo řečeno, slouží funkce remove_action(). Ta má stejné parametry jako funkce add_action(). A to je důležité. K odstranění již pověšené (hooked) funkce  musíme zadat identické parametry priority a počtu argumentů funkce, jako byly zadány při přidávání této funkce pomocí add_action().

Takže co a jak odstranit. Zde je ukázka typického výstupu funkce wp_head() ze stránek david.binda.cz :

<link rel=”alternate” type=”application/rss+xml” title=”david.binda &raquo; Feed” href=”http://david.binda.cz/feed” />
<link rel=”alternate” type=”application/rss+xml” title=”david.binda &raquo; Comments Feed” href=”http://david.binda.cz/comments/feed” />
<link rel=”alternate” type=”application/rss+xml” title=”david.binda &raquo; Úvod Comments Feed” href=”http://david.binda.cz/uvod/feed” />
<link rel=”EditURI” type=”application/rsd+xml” title=”RSD” href=”http://david.binda.cz/xmlrpc.php?rsd” />
<link rel=”wlwmanifest” type=”application/wlwmanifest+xml” href=”http://david.binda.cz/wp-includes/wlwmanifest.xml” />
<link rel=’index’ title=’david.binda’ href=’http://david.binda.cz’ />
<link rel=’prev’ title=’Nabídka’ href=’http://david.binda.cz/nabidka’ />
<meta name=”generator” content=”WordPress 3.0.1″ />

No a zde je seznam remove_action funkcí odstraňující jednotlivé řádky tohoto výpisu:

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18

//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = alternate odkazujícím na feed nejnovějších článků a komentářů
remove_action( 'wp_head', 'feed_links', 2 );
//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = alternte odkazujícím na speciální feeds (komentáře stránky v tomto případě, ale jde i o feed rubrik, štítků a podobně)
remove_action( 'wp_head', 'feed_links_extra', 3 );
//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = EditURI
remove_action( 'wp_head', 'rsd_link' );
//odstraní odkaz (link) na wlwmanifest (Windows Live Writer)
remove_action( 'wp_head', 'wlwmanifest_link' );
//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = index
remove_action( 'wp_head', 'index_rel_link' );
//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = prev a rel = next (next není ve výpisu nahoře)
remove_action( 'wp_head', 'adjacent_posts_rel_link_wp_head', 10, 0 );
//odstraní poslední řádek, meta tag generator
remove_action( 'wp_head', 'wp_generator' );
//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = up (není ve výše uvedeném výpise)
remove_action( 'wp_head', 'parent_post_rel_link', 10, 0 );
//odstraní odkaz (link) s parametrem rel = start (není ve výše uvedeném výpisu)
remove_action( 'wp_head', 'start_post_rel_link', 10, 0 );

Takže již víte, jak odstranit odkazy (link) generované funkcí wp_head(). Já osobně, kdybych měl něco odstraňovat, bych odstranil meta tag generator, odkaz na wlwmanifest a odkaz na Really simple discovery (EditURI). Zvláště pak, pokud pravidelně neaktualizujete a chcete si vaší instalaci WordPressu udržet v bezpečí.

Reference a další užitečné odkazy:

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/remove_action

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/add_action

http://codex.wordpress.org/Plugin_API/Action_Reference

http://core.trac.wordpress.org/browser/tags/3.0.3/wp-includes/default-filters.php

http://adambrown.info/p/wp_hooks – sezman všech wordpress hooks

Publikováno

Jak rozdělit dlouhý příspěvek na několik stránek? WordPress Quicktags!

Pokud řešíte problém, jak rozdělit dlouhý příspěvek ve WordPressu na několik stránek a hledáte nějaký šikovný pluign pro tuto činnost, nehledejte. To WordPress umí již v základu, jen málo kdo čte dokumentaci.

Snad každý uživatel ví, že WordPress umožňuje rozdělit text na perex a hlavní část textu. Tak se děje pomocí quicktagu <!- -more- -> Jeho použitím docílíte toto, že na výpisu článku se zobrazí jen vámi vybraná úvodní pasáž příspěvku, aniž byste museli v šabloně něco přenastavovat.

Poznámka: Jinou možností je použití Stručného výpisu příspěvku v kombinaci s funkcí the_excerpt() namíto funkce the_content(). Viz http://codex.wordpress.org/Function_Reference/the_excerpt

Neexistuje ale pouze <!- -more- ->, ale také <!- -nextpage- ->

O dalším dostupném quicktagu ví jen málokdo. A přitom se jedná o velmi užitečnou značku. Tuto značku můžete v příspěvku, na rozdíl od <!- -more- -> užít kolikrát chcete. Na místě, kde ji použijete se příspěvek rozdělí a při správném použití funkce wp_link_pages() : http://codex.wordpress.org/Template_Tags/wp_link_pages, se také zobrazí odkazy na další stránky příspěvku. Můžete tak příspěvek rozdělit na několik stránek a usnadnit tak čtenářovi čtení (dlouhý text většinou odrazuje).

Použití funkce wp_link_pages() není nijak obtížné. Profesionální šabona by měla tuto funkci mít již v základu připravenou k použití a není tedy třeba nic upravovat. Pokud jste si třeba šablonu ale dělali sami, nebo vaše šablona z nějakého jiného důvodu tuto fci neobsahuje, není nic jednoduššího, než ji do šablony vložit. A to klidně rovnou pod funkci the_content() v souboru single.php, popřípadě také page.php

Tato funkce, bez změny parametrů, Vypíše Tento kód:

1

<p>Stránky: ODKAZY NA JEDNOTLIVÉ STRÁNKY</p>

Čili je obsah umístěn uvnitř odstavce a nebude se tedy s obsahem nějak přímo mísit. Použití je tedy následující:

<?php
...
the_content();
wp_link_pages();
...
?>

Pokud používáte k výpisu článku vlastní query_posts funkci, zkontrolujte, jestli jste pamatovali na možnost stránkování (parametr paged). Více o této problematice zde: http://david.binda.cz/wordpress-nefunkcni-strankovani-v-dusledku-query_posts

Reference:

http://codex.wordpress.org/Write_Post_SubPanel#Quicktags
http://codex.wordpress.org/Template_Tags/wp_link_pages
http://codex.wordpress.org/Function_Reference/the_excerpt
http://codex.wordpress.org/Function_Reference/the_content